Komiksová recenze: Terminátor 2

Terminátoři jsou fascinující stroje. Můžete do nich mlátit, střílet, bušit kladivem nebo najíždět autem, ale stejně jim uděláte jen pár šrámů na exoskeletech. Téměř nezničitelné potvory se oklepou a mašírují dál plnit zadanou misi. A je jim jedno, jestli cestou pokosí desítky lidských schránek. Nemají lidskost, takže je zbytečné v případě nouze apelovat na sentiment. Ve filmech se proslavili především díky slavnému rakouskému rodákovi, perfektní režijní vizi Jamese Camerona a samozřejmě vynikajícímu designu. Ale vlastně to nemá cenu zmiňovat. Všichni několik tun vážící monstra z budoucnosti znají a pokud ne, honem si doplňte vzdělání, bezbožníci.



I bez předchozích zkušeností byste ale s druhou terminátoří knihou ze série Omnibus zajisté neměli potíže. Pětice zápletek poskytuje další honičky nezastavitelných strojů proti jedinému člověku, který může zachránit lidskou rasu, a jeho týmům. Dění se tentokrát přesouvá do nových míst. Porozhlédnete se po arizonské poušti, kde terminátorovi zkříží cestu soukromý detektiv, šéf satanistického gangu a starý zlatokop. Mrknete se, jak to vypadá během oslav nového roku v New Yorku, když se něco zvrtne. Dokonce i nakouknete do porodnice, kde na svět přivádí Sarah Connorová spasitele lidstva, přičemž pokyny „zhluboka dýchejte“ a „tlačte“ nebudou jedinými problémy.

Ostatně terminátoři všeobecně nejsou jedinými potížemi, které lidské pokolení v druhém booku provází. Skynet totiž permanentně vylepšuje svoji techniku, tudíž se v některých příbězích již operuje i se zvířecími robůtky. Jsou to sice pouze detaily, ale právě tyto maličkosti o něco prohlubují mytologii kovových poslů smrti a také zvyšují čtenářskou atraktivitu. Když se primárně v příbězích jedná o úprk, začne to být postupně čím dál tím víc stereotypní a jakýkoliv zajímavý nápad působí osvěžujícím dojmem.



Někdy potěší nápady scénáristické, jindy zase kresebné. Kupříkladu část Konec hry patří k veskrze lineární holomajzně, ale ztvárnění Jacksona Guice ji pozvedává na docela solidní záležitost. Neustále mění velikost panelů a zaměřuje se tu na detaily, támhle na polodetaily nebo celky, čímž udržuje svižné tempo. Takže než si stihnete říct, že scénář toho příliš nenabídl, jste u konce a jdete dál.

Na závěr se rozprostírá devadesátistránková Temná doba, u níž na první pohled zaujme kresba Mela Rubiho. Připomíná typické zástupce nakladatelství Image – líbivý vizuál, kde jsou hrdinky vždy náležité prsaté a sexy, zatímco ústřední hrdinové se chlubí pekáčem buchet. Nebylo by na tom za normálních okolností nic divného, ale v porovnání s ostatními autory jsou Rubiho výtvory nadměrně barevné a rozjuchané. Do světa terminátorů se na jednu stranu vůbec nehodí, jelikož z nich nesálá dojem, že kovové potvory nemilosrdně zabíjejí. Na stranu druhou je ale výsledek enormně zábavný v tom dobrém slova smyslu. Je to veselé a hravé, jak by zajisté potvrdily dívky z erotických linek.



I kvůli této radikální závěrečné změně se vyplatí druhý svazek terminátorů vyzkoušet. Některé povídky sice působí i přes svůj nepříliš velký počet stran roztahaně, ale pořád můžete doufat, že vás chytne alespoň další část. A jelikož bude posléze s největší pravděpodobností opravdu kvalitnější, přehoupne se tento Omnibus k té lepší polovině z doposavad vydaných cvalíků.

Terminátor 2
Scénář: Toren Smith, Adam Warren, Alan Grant, Chris Warner, James Robinson
Kresba: Bill Jaaska, Steve Pugh, Frank Teran, Jackson Guice, Guy Davis, Mel Rubi
Překlad: Pavel Švanda
NakladatelstvĂ­: BBart, Crew
PoÄŤet stran: 376
Cena: 899,- KÄŤ
Info: www.bbart.cz

Napsal: Martin Čuřík