Komiksová recenze: Hellblazer: Těžké časy

Ze všech filmových Shawshanků, Útěků z Alcatrazu a seriálových Prison Breaků už máme zažitou představu, jak to chodí v místech za velkou zdí, kde bachaři dávají dobrou noc. Nový nájemník uslyší na několik let poslední zaklapnutí hlavních dveří, začne se seznamovat s místní odsouzenou sebrankou a chystá promyšlený plán útěku, zatímco mu někteří pomáhají a někteří od něj pomoc chtějí. Podání mýdla ve sprše bývá tou nejběžnější žádostí. K podobnému úvodu směřuje i komiksový příběh scénáristy Briana Azzarella, v němž se John Constantine, ústřední postava celé série a mimochodem také mág a exorcista, prochází vězením s jedním členem černošského klanu, který mu zarytě popisuje všechny přítomné gangy. Svalnatý Traylor chce ale hlavně získat Johnovo pozadí, než aby dělal jen tak z dobré vůle nováčkům okružní výlety s přednáškou.

"Takže chceš vědět, co je horší než smrt?"

Během těchto prvních chvilek se Constantine začíná docela rychle rozkoukávat, jak to v tomto nemilosrdném prostředí chodí, a postupně rozehrává psychologickou partii s každým, kdo se mu přiblíží do cesty. Klasické filmové pozlátko o dostávání se z chráněného prostoru se zde obrací zcela naruby, jelikož nikotinem nasáklý hrdina se nesnaží dostat ven. Nemá zapotřebí si tajně za záchodem vykutávat díru, ani nehodlá odjet v koši se špinavým prádlem. Ve vězení ho to docela baví, když si s ostatními může hrát sviňácky manipulativní Dostihy a sázky a všechno komentovat jízlivými poznámkami. A nutno dodat, že vás to s vysokou pravděpodobností bude bavit taky.

"A to jsi ještě nic neviděl, vašnosto."

Brian Azzarello totiž vše vypráví v ladně vybalancovaném rytmu, kdy jsou vězeňské peripetie ládovány s neustálou gradací a každá část příběhu končí povedeným cliffhangerem. Pozornost je přitom stále utužována ostrými dialogy drsných chlapů v prostředí syrovějším než japonské sushi, a ke konečnému dochucení sem ve správnou chvíli spadne flák všudypřítomné mystiky. Neustále o ní víte, nebo alespoň podvědomě tušíte, že některé způsoby Johna Constantina si rozumově nejste schopni vysvětlit. Pořádné důkazy k tomu ale nejsou k dispozici, protože Azzarelo stejně jako hlavní postava většinu nadpřirozených prvků ukrývá. Čtenářům předhazuje raději výsledky, než aby naplno ukazoval, co a jak se vlastně stalo.

 
"Dobře, dejme tomu, že přistoupím na vaši hru. Co ode mě chcete?"

Při prvním zběžném prolistování ale stejně mizí výběr podle scénáristických kvalit a prostor dostává hlavně estetické hledisko. Ti, kteří si pořizují věci právě podle toho, jak co vypadá, by se od Hellblazera mohli bohužel rychle odvrátit. Kresbu v Těžkých časech má na svědomí Richard Corben a jednoduše řečeno je...jiná. Všechny postavy od sebe sice snadno rozeznáte a podobou tak vzájemně nesplývají, ale jejich buclaté obličeje snad až karikaturního charakteru vypadají jak z dětských čítanek. Představa lidí, kteří jsou odstraněni do vězení, bodají do sebe noži a místo soli si do jídla přimíchávají rozemleté lahve, se dost liší od Corbenových směšných postaviček. Stačí se však chvilku začíst, aby se kresba stala příkladnou součástí despotického místa jako je americké vězení s maximální ostrahou. Poté se docenění dočkají i ony různorodé obličejíky, přičemž především Constantinova ironická mimika a gestikulace nemálo pobaví.

"Fajn, tak kdo bude první, kterej prohlásí: "Já jsem ti to říkal?" No tak, nestyďte se."

Důležité tak je především druhou česky vydanou knihu z Hellblazerovské série vyzkoušet a nepřijímat první dojem z kresby. Naproti mladšímu Synu člověka mají Těžké časy nižší kadenci sprostých hlášek, vypravěčsky pevnější příběh a ve výsledku i zábavnější grafickou podobu. Mystika a kvalitní slovní přestřelky se pak počítají jako vítaný bonus, za který stylový rozhodčí vždycky rádi přihodí nějaký ten bodík navíc.

Hellblazer: Těžké časy
Scénář: Brian Azzarello
Kresba: Richard Corben
Překlad: Štěpán Kopřiva
NakladatelstvĂ­: Crew
PoÄŤet stran: 128
Cena: 349 KÄŤ
Info: http://www.crew.cz/