Filmová recenze: V tom domě straší

Jenny: "Jste vy dva mentálně zaostalí? Protože jestli jo, jsem legálně oprávněná učit vás hrát baseball."

D. J. (Mitchel Musso) je ve věku, kdy ho rodiče ještě nenechají samotného doma, ale už dobře ví, že na trávník pana Nebbercrackera (Steve Buscemi) není radno vstoupit. Nebbercracker se totiž vzápětí v záchvatu vzteku vyřítí ze svého domu a v šíleném rozpoložení mysli málem s pěnou odstřikující z huby nemilosrdně konfiskuje míče, draky nebo tříkolky.

Ještě větší hrozbou je však jeho starobylý dům. DJ, jeho kamarád Buřt (Sam Lerner) a jejich nová sotva náctiletá láska Jenny (Spencer Locke) to zjistí, když pana Nebbercrackera převálvuje mrtvice a odveze si ho záchranka. DJ je za ten incident tak trochu zodpovědný, proto se cítí zodpovědný i za masakr, který by mohl nastat.

Blíží se totiž Halloween, cedule „nevstupujte na trávník“ se záhadně do země propadla a barabizna si brousí dřevotřískoové tesáky na naivní koledníky. Rodiče jsou fuč, slečna na hlídání pohádkám nevěří a humorné policejní duo už vůbec ne. Bude to zkáza maloměsta? Stane se v domě masakr? Kolik dětí bude vřískat a kolik se jich dokonce strachy pomočí?

D.J.: "Musíme s tím bojovat."
Buřt: "No, no, no. Do TOHO domu já nepůjdu."
Jenny: "Myslím, že to stojí za pokus…"
Buřt: "Přesně tak, jdeme na to."

Film V tom domě straší producentů Stevena Spielberga a Roberta Zemeckise sice je 3D animovanou podívanou pro děti. To ale neznamená, že by to byla podívaná úplně bezproblénová nebo idylická. Což je dobře. Ve srovnání s radostně vánočním Polárním expresem, který vznikal pomocí stejné revoluční animační techniky, je to v některých chvílích skoro až horor.

A proto to tvrzení na začátku, že by se to celé možná zamlouvalo Timu Burtonovi. Režisér Gil Kenan, jenž prý byl nejvhodnějším kandidátem na režii díky svému krátkometrážním debutu, sice postrádá charakteristický smysl pro groteskní strašidelnost, i tak si ale možná aspoň nachvilinku vzpomenete na Noční můru před Vánoci nebo Beetlejuice. A bez oklik přiznávám, že jsem se aspoň třikrát nechal vylekat.

Na film pro děti mi to přijde docela dost, zvlášť v kombinaci s jemně strašidelnou atmosférou, která mi byla opravdu příjemná a kterou bych si klidně představoval v nějakém napůl parodickém krvavém kousku. Připočtěte k tomu animační techniku motion capture, jež byla od minulého roku podstatně zdokonalena, a budete se divit, proč V tom domě straší nakonec působí jako jenom nenápadně nadprůměrný film.

Odpověď je bohužel až příliš jednoduchá. Co se týče Burtona, mám nejraději originál (tím však nechci říct, že by se Kenan pokoušel mistra napodobovat). Co se týče načasování, Polární express mě přeci jen pobavil víc, protože znám ducha Vánoc. Jakkoli sympatický Halloween je mi cizí, a tak zbývá jen nepříjemný pocit z dětského moralizování a neschopnosti mladých hrdinů sešlápnout plyn v cisterně s naftou a naprat to do té barabizny s ležérně pokuřujícím doutníkem v koutku.

V tom domě straší mělo premiéru 12. října 2006.

HodnocenĂ­: 60%

Monster House
USA 2006, 91 min.
reĹľie: Gil Kenan
scénář: Dan Harmon, Rob Schrab, Pamela Pettler
hudba: Douglas Pipes
hrajĂ­: Mitchel Musso, Sam Lerner, Spencer Locke, Steve Buscemi, Kathleen Turner
www.sonypictures.com/homevideo/monsterhouse